em tečka pé tečka

Jednou to muselo přijít.

Věděl jsem to už ve chvíli, kdy jsem si zakládal živnost. Ale v té době se mi to zdálo tak neskutečně vzdálené...

A teď je to tady.

Moje první daňové přiznání!

Na začátek vyvraťme několik předsudků. Jeden by si třeba pomyslel, že když je tu byrokracie tak rozvinutá, vědí o něm úředníci úplně všechno.

To je zásadní omyl. Úředníci nevědí nic. A když náhodou někdo z nich něco ví, naschvál si to schová do nejspodnějšího šuplíku pod nejtěžší zámek a nepoví o tom živé duši.

Tak se stalo, že když si založíte živnostenský list, musíte o tom všem povědět sami. A nestačí přátelé a rodina, musíte s tím ještě navštívit finanční úřad, českou správu sociálního zabezpečení a do třetice zlých sudiček ještě zdravotní pojišťovnu.

Znáte to, úřad neví co chce, ale nedá pokoj, dokud to nedostane.

Aby byla situace zajímavější, já jsem veliký tajnůstkář a nikomu jsem o svých dvou živnostenských listech neřekl.

A teď si ty zlé sudičky rozdělíme na hodnou, zlou a ošklivou.

Ošklivá je v tomto případě finanční úřad, známý též pod nelichotivým aliasem berňák. Takový berňák tiše sedí, ani nedutá, do nikoho nerýpe, jen na konci roku otevře tlamu. Vy tam nasypete pár peněz (rozhodně ne nejvíc) a máte od něj zase na rok klid.

Je to sudička zvědavá. Když jí povíte, že máte živnosťák, za odměnu dostanete daňové identifikační číslo, též známo jako DIČ. Když jí to nepovíte, domákne se po nějaké době sama. Daňové číslo vám pak pošle poštou a ještě slušně poprosí, abyste jí přinesli živnosťák ukázat. Pod pohrůžkou, že jinak bude pokuta, samozřejmě.

Samozřejmě to není tak jednoduché, s ukazováním živnosťáku musíte ještě vyplnit ošklivý růžový papír ... ale tak co. Jinak by to nebyla sudič... ee ... úřad.

Téhle procedůře (ano, je to pěkná důra) se říká Přihlášení k placení daní. Takový já jsem plátce daně z příjmu a žádné jiné. S DPH na mě nechoďte, minimálně dokud nemám obrat dva miliony (a pak si choďte s čím chcete, to už budu mít vlastní účetní).

Česká správa sociálního zabezpečení sedí, ani nedutá... a je velmi, veeeelmi zlá. Máte povinnost se asi tak do pěti minut po založení živnosťáku zaregistrovat na čssz, jinak vám přiklepnou nějaké povinnosti a začne vám nabíhat penále. A celou tu dobu ona tiše sedí, ani nedutá, nenapíše, nezavolá... a kochá se, jak vám ty penále nabíhají a nabíhají. A bude sedět a nedutat, dokud... no, to nevím do kdy. Naštěstí. Prohlédl jsem a v pondělí jsem se s jazykem na vestě utíkal zaregistrovat, abych zlé penále zastavil.

Registrace na čssz spočívá v tom, že vyplníte ošklivý bílý papír (studenti jsou nezaopatřené děti, pamatujte si to, studenti! a pokud máte živnosťák(y) jako vedlejší příjem, tak všude důsledně zaškrtávejte "jen vedlejší") a dostanete jakýsi variabilní symbol. Ten pak napíšete do formuláře na přiznání ke státní politice zaměstnanosti a důchodové politice nebo nějaké takové podobné kravině.

V pondělí mě ovšem také jemně upozornili, že na splacení mých naspořených penálí padnou asi tak dvě třetiny mého nakradeného nacistického zlata a k tomu menší statek se stodolou a hospodářským dobytkem. Plus láhev vína pro pana předsedu.

Tedy takhle to neřekli. Ve skutečnosti byla ta paní moc hodná. Nakonec se dokonce ukázalo, že penále bylo desetkrát menší, než jsem původně čekal, a pětkrát menší než dlužná částka. I tak je to dost, ale moje příšerná očekávání se nevyplnila.

...jo a aby toho nebylo málo, vyšla mi teďka jakási záloha, a tu jim musím jako desátek každý měsíc odvádět. Naštěstí se to na konci roku sečte, a pokud se zjistí, že jsem zaplatil víc, než jsem musel, peníze mi vrátí! Cha chá!

Role hodné sudičky zbyla na pojišťovnu, v mém případě Metal Alianci. Tam sice živnosťák taky chtěli ukázat (zřejmě se od berňáku a sociálky doslechli, že mám obzvláště hezký ... ale pak se jim nelíbil, okopírovali si jen jeden a druhý ani nechtěli vidět), ale žádná penále mi nenapařili. Dokonce ani žádné povinnosti. Tedy ano, budu jim odteďka muset platit nějaké pojištění, ale je to asi tak třetina toho, co na sociálce. A taky se mi to stejným mechanismem může na konci roku vrátit.

Ale jak jsou tam hodní! Měl jsem špatně vyplněný formulář (pro příště, únor až prosinec je celkem 11 měsíců, ne 10 jak jsem všude napsal), ale vůbec to nevadilo. Paní si opsala údaje do počítače, optala se mě na nejasnosti, vydala mi potvrzení, a to bylo celé!

Nakonec jsou ty daně triviální. Jenže až na konec. Asi napíšu nějaké daňové howto.

Dokonce mi sebrali míň, než jsem čekal – všechny poplatky dohromady vychází na nějakou padesátinu mých výdělků, což je myslím dost slušné.

Dnešním dnem jsem tedy svou malou daňovou odysseu úspěšně zakončil. Jen se velmi těším, až mi z berňáku přijde obsílka, že mám něco špatně.

Mějte se hezky, jdu zadávat platební příkazy.