em tečka pé tečka

Dneska (dobře, včera. jsem zase psal přes půlnoc no.) jsem totiž uklízel. Dokonce jsem kvůli tomu nešel na přednášku z mechaniky.

Což je pochopitelně jen výmluva, v době, kdy se přednáška z mechaniky konala, jsem neuklízel. Do toho jsem se pustil až k večeru.

...a to jsem měl úklid v plánu na víkend. Jsem si ten víkend trošku prodloužil, jen co je pravda.

Výsledek je ovšem stejný. Všechny plastové lahve jsou v kontejneru na plasty a většina prachu a roztočů pozvolna umírá hlady uvnitř vysavače. Dobře jim tak.

Při úklidu jeden zjistí spoustu zajímavých věcí.

Že jsem měl v jednom rohu hustou síť pavučin, to se dalo čekat.

Mnohem víc mě překvapilo, že po roce bydlení tady jsem teprve zjistil, že ta místní "obývací stěna" je dvacet centimetrů od zdi. A že když se přišoupne, je to docela znát, ač by se to nezdálo.

Objevil jsem zapomenuté poklady. Sadu průvodců a jízdenek z Litvy, pytlík bonbonů (pravda, poměrně vyjedený) a tabulku čokolády. Spoustu hygienických potřeb, o kterých jsem ani nevěděl, že je tu mám (např. dvě různé zubní pasty) a spoustu dalších, o kterých jsem věděl.

Dostal jsem chuť na tu medovinu, kterou jsem dostal od guano a která od té doby stála u postele. Ale řekl jsem si, že si ji dám teprve až budu mít uklizeno. A jak jsem si řekl, tak jsem (si) i udělal.

Spoustu věcí jsem vyhodil a spoustu jiných věcí jsem si nechal na později. Některé na horší časy.

Až přijdou horší časy, tyhle věci si vezmu a budu vzpomínat na lepší časy.

Tímto také vyhlašuji aukci. Nabízím téměř vyfouknutého netvora. Vyvolávací cena je řekněme dvě piva, netvora získá ten, kdo nabídne nejvíc. Výtěžek půjde na dobročinný účel – já se skřítětem ho vypijeme. Příhozy prosím do komentářů.

Převlékl jsem si povlečení na posteli. Při té příležitosti jsem zjistil, že čistých povlečení tu sice mám několik, ale čisté prostěradlo jenom jedno, a to ještě obyčejné, ne froté. Takže se mi teď budou rozjíždět matrace od sebe. To je radosti na starém bělidle. A na Starém Bělidle o to více.

Asi půl hodiny jsem strávil čištěním hlavice vysavače s rotačním kartáčem. Dokonce jsem ji kvůli tomu celou rozebral, opravdu to stálo za to. Pak jsem celý svůj skvělý pokoj vyluxoval a hlavici vyčistil znovu. Sluší se poznamenat, že množství vlasů z mého pokoje bylo asi tak desetkrát menší než množství, které jsem z hlavice dostal předtím. Tímto tedy zastavuji půjčování vysavače obecně a této hlavice speciálně.

Nu, a jakmile bylo dílo dokonáno, otevřel jsem si medovinu, snědl škvarkovou placku (díky teto utu, byla výtečná. vzkaž pochvalu pekařce), zapálil aromalampu a udělal si pohodlí.

A začal zjišťovat další věci.

Například to, že se mi poslední dobou vrací informace odjinud, než by se dalo čekat. O něčem se zmíním jedné osobě a pak to najdu na blogu jiné. Na něco se zeptám jednoho a odpoví mi druhý. S jednou se bavím o takové záležitosti, a druhá mě okřikne, že se o tom nemám bavit, neboť to má být tajné. No je tohle normální?

Nebo to, že píšu, i když vlastně nemám o čem. A taky vlastně nemám proč, a jestli to byl červotoč. Potřeba se vypsat po třech týdnech vyčerpání? To se mi moc nezdá.

Možná to bude tou medovinou.

(která je mimochodem vážně výborná)

Moje video o Veselí nad Lužnicí na youtube zničehonic okomentovala hromada lidí. By mě zajímalo, kde na něj přišli.

Také jsem si povšiml, že čísla příspěvků na bloguje už překročila 600 000. Můj nejstarší příspěvek má číslo 202 065. Není moc smysluplný, to je pravda. (Nejstarší příspěvek, který smysluplný je (v rámci mezí tedy), je tady pod číslem 203 225.)

Pro zajímavost, nejstarší příspěvek od gu4n0 je ještě pětimístný (35 545). To to letí...

Zhruba před měsícem můj blog v tichosti oslavil své druhé narozeniny. Protože datum narození u něj je značně nejisté, nijak jsme to neslavili. Příští rok ale udělám pořádnou party. A nějaký nostalgický příspěvek, který to všechno shrne.

Takový jsem mimochodem měl rozepsaný už loni, ale nějak jsem ho nedopsal.

No a protože v nejlepším by se mělo přestat, umístím sem ještě dva odkazy a nechám toho.

První z nich je neobyčejně trefný postřeh o současných spisovatelských trendech. Bohužel nezahrnuje myšlenkové proudy, ale dá se na ně snadno zobecnit. Druhým odkazem bych rád přivítal novou bloggerku matildu, která po smíšených úspěších pod smíšenými jmény na smíšeném myspace konečně začala psát i česky.

A jaké z toho plyne poučení?

Inu. Kolik višní, tolik kohoutů v hrsti, až čert přijde.