em tečka pé tečka

Dneska mě v metru zastavili revizoři.

Dvakrát.

Plus k tomu jedni mě nezastavili, a jedni ke mně nedošli.

Z toho jednou to bylo o půl deváté večer.

Takže mi laskavě vysvětlete, co se děje. Když už nemáme policejní stát, tak aspoň policejní metro? Dneska to vypadalo, že na každého pasažera vychází žádná celá a jedna desetina revizora. Což, pokud to obrátíme, je jeden revizor na každých deset cestujících. Pokud metro denně přepraví dva miliony lidí (tedy každého pražáka 1.3krát), muselo se v metru pohybovat 200 000 revizorů. Takže každý sedm a půltý pražák by musel být revizor.

Buď, a nebo to byla jen hrstka revizorů, kteří se ovšem přesunovali tak fikaně, že byli vždy tam, kde jsem byl já.

S ohledem na to, že to číslo 0.1 revizora na osobu jsem si víceméně vymyslel, nemá ten výpočet příliš velkou hodnotu. Ale co je doma, to se počítá.

Nevím jak vás, ale mě osobně vždycky pěkně naštve, když mě revizor zastaví. Ono by mi to mohlo být jedno – koneckonců mám průkazku – ale přesto mě to štve. Je to takové vyslovení nedůvěry. "Vypadám snad jako někdo, kdo jezdí na černo?" "Nevypadáte, ale stejně ukažte jízdní doklad." Nevěříme ti ani nos mezi očima. Ani náš vlastní.

Moje kolegyně Anička hraje s revizory takovou hru. Ona se hodně intenzivně tváří, že tam není, a oni ji musí odhalit. Zatím většinou vyhrává ona. Trik je v tom, naučit se správně tvářit se, že tam nejste. Anička to dělá tak, že si naprosto vyprázdní hlavu. Nemyslí vůbec na nic a jenom jde. Pak si jí údajně většinou nevšímají.

Já to zkouším taky tak. Někdy se daří, někdy ne. Vždycky mám ale hroznou chuť zdržovat a dělat problémy. A nikdy nezdržuji a problémy nedělám (s výjimkou toho jednoho případu, kdy jsem šel s gyrosem v jedné a mobilem v druhé ruce, a revizorka po mně chtěla průkazku "teď hned". To jsem začal řvát.), protože mi to většinou nestojí za to.

Ono by se řeklo, že revizoři "jen dělají svou práci" a že si to nevymysleli. Revizor je pěkně nevděčné povolání... Ale co když? Znáte to s těmi kryptomyslivci. Revizoři mohou být další odnož! Žijí v metru, krmí se zahozenými jízdenkami a neplatnými kupony. Je to jejich přirozené prostředí, ve kterém jsou predátoři. Cestující nemají šanci.

Mám nápad na filmeček. Vagon metra plný revizorů, do kterého vstoupí cestující s platnou jízdenkou a začne revizorům kontrolovat odznaky a průkazky. A propukne panika, protože polovina jsou černí revizoři, kteří odznaky nemají a průkazky jsou dávno propadlé.

Kromě toho jsem chtěl psát o nějakých nepodstatnostech, jako že ve čtvrtek mám zkoušku ze sítí a protokolů tcp/ip, že to nestíhám, protože se flákám, a že si pouštím takový malý příjemný projekt, od kterého měla "vyjít" 6.6.2006 v 6:06 public beta, ale pak jsem přišel na to, že vlastně nevím, jak se pozná to, že "vyšla", a jak to vlastně propagovat. Tak zatím jen nenápadný link. Uvidíme, co to udělá.

...o tomhle všem jsem chtěl psát, ale stalo se něco neočekávaného! Díky Contourovi jsem začal hledat tutorialy k jazyku Ruby a platformě Rails. A našel jsem něco naprosto nehorázného.

Why's (Poignant) Guide to Ruby. Učebnice programování ve stylu 140. S kreslenými liškami, weezardy, šunkou a ďábelskými plány na ovládnutí světa s pomocí směsi hořčice a kodeinu.

A co více! Tenhle týpek, který si říká Why (proč?), má dokonce i něco jako blog!

To mě naprosto vzalo. To je, abych tak řekl, událost dne. Respektive dnů dvou, dneška a včerejška, ale to je jen technický detail.

Vzalo mě to natolik, že jsem vzal kousek papíru a kousek propisky a něco nakreslil. (whoa, říkáte si asi. minimálně já si to tedy říkám) Můj výplod je tady:

Hodlám z toho udělat epickou ságu. Ale ne teď, teď se musím učit. A napsat Whyovi mail. A primárně, spát. Dobrou noc.