k zapamatování: nikdy neříkejte "se mnou to nic nedělá". příroda a pan murphy vás vyvedou z omylu ;e)
...takže jsem včera štastně a vesele dojel do Krumlova, setkal se s larynkou a zulinkou, po prvním nádechu Krumlovského vzduchu jsem začal bláznit jako ony (tedy, ne víc než normálně, ale na stejné vlně ;e) ), prošel se po krumlově, poslechl si legendu o Donu Juliovi, levobočku Rudolfa II., který jeden čas na Krumlově sídlil, dal si oběd u Barona... a tak dále a tak dále.
pak jsme šli do čajovny dát si vodní dýmku. prý s obzvláště silným tabákem – che che :e) lenička, která se k nám mezi tím přidala, měla odvézt zulinku domů autem, ale nebyla si jistá, že po té dýmce ... tak jsme jí přesvědčovali, že to bude vpoho, já jsem říkal, že to se mnou skoro nic nedělá ... che che :e)
po třetím šluku jsem konstatoval, že to je vážně nějaké silné.
po šestém mi připadalo, stejně jako ostatním, že to nějak začalo škrábat v krku, to by vodnice neměla. sváděli jsme to na leničku, která do toho foukla ;e)
po patnáctém jsem začínal mít pocit, že jestli toho ihned nenechám, udělá se mi blbě a půjdu vrátit tu vynikající skořicovou pitu.
po šestnáctém (ano ;e) ) mi opravdu začalo být blbě, navíc jsem se začal po celém těle silně potit a brněly mě ruce.
takže jsem toho fakt nechal :e)
naštěstí se mi v průběhu dalších 20 minut udělalo zase dobře, takže s již téměř vydýmanou dýmkou jsem se mohl zúčastnit bublací soutěže o to, kdo dokáže déle natahovat. dal jsem 54 vteřin a nějaké ty setiny :e))
pak jsme se sebrali, zaplatili a jeli odvézt zulinku. pak jsme jeli zpátky, sedli jsme si na terásku do jakési hospody, popíjeli pivečko, povídali a bylo nám dobře. lenička pořád že ještě musí jít cvičit (na horn nebo kdovínacohraje), to bylo v deset, tak jsme jí to rozmlouvali ... nakonec jsme jí šli vyprovodit krátce před půlnocí, a pak jsme ještě kecali u nich u dveří další hodinu a půl :e)
domů k larynce jsme došli zhruba o půl třetí, ono je to totiž přes celé město a pak do hrozného kopce. chudátko lary.
dali jsme si k večeři špagety od večeře a šli spát – já jako host jsem byl umístěn do její postele, zatímco ona se nastěhovala kamsi do obýváku na pohovku nebo tak něco.
spánek byl dobrý a vydatný :e) pak jsme si ráno ještě pročítali aktuální dění ve Vile VyVolů, což bylo mimo jiné nehorázně vtipné...
mno, a pak už jsem jel domů. původně v náladě skleslé a melancholické, pak jsem si řekl, že k ní není důvod a náladu jsem opustil ;e)
a tím se uzavírá veskrze skvělý a úžasný výlet do českého krumlova. musím dopsat tohle, něco naprogramovat na zítřejší zápočet z internetu, případně naučit se co se dá z algoritmů a datových struktur, a práce a práce a práce, a tak dále. klasika.
dobrou noc :e)