...si striham pri cekani na autobus, a blog pis(s)u pri jizde metrem. (opět jeden o týden opožděný zápis(s)ek. tento navíc podezřelý a neukončený)
To mate tak. Nemam na nic cas, jako obvykle. Dohanim kde se co da, a kdyz mi troska casu vyzbyde, stravim ho na #trivia@irc.opera.com. Nu, a protoze me chytla marnivost, koupil jsem si na to nestihani novou hracku. Jmenuje se motorola E680i, je v ni linux a je to muj milasek. S dotykovym displejem a rozeznavanim pis(s)ma. Bohuzel mu delaji problemy hacky a carky, konkretne teda je vubec neumi. No co. Ma se jeste co ucit.
Pred tydnem jsem konecne zacal chodit do skoly. Byl jsem tam zatim jednou, ale zatim jsem meskal ze samych objektivnich pricin (napriklad sluzebni cesta do Norimberka). Takze dosud neztracim nadeji.
Cely minuly tyden byli nasi na horach, takze jsem po byte hospodaril sam. Ne ze by to bylo poprve. Hospodareni mi taky jde cim dal lepe. (poznamka od veci: nejaka zenska tu posloucha ve sluchatkach In-grid, a to tak nahlas, ze to i pres svoje sluchatka s CocoRosie poznam...) Take si ale cim dal vic vsimam toho neprijemneho pocitu "vratit se vecer do prazdneho bytu."
Zpozoroval jsem zvlastni vec: kdyz se nasi vratili, a kdyz maminka vkrocila do bytu, ziskal jsem najednou dojem poradku. Ve smyslu, o tuhle domacnost je postarano. Takovy ten duch domova ci jak to nazvat.
Najednou jsem si taky uvedomil takovy zvlastni kontrast mezi vzhledem bytu, kdyz jsem hospodaril sam, a kdyz je doma cela rodina.
Premyslim, cim to muze byt zpusobeno. Tenhle pocit mam i v nekterych cizich bytech, vetsinou v tech, kde zije cela rodina. A pak taky v bytech kamaradek.
Ze by dotek zenske ruky? Dukazy nasvedcuji tomu, ze to neni ono. Napriklad byt jedne nejmenovane popularni bloggerky, ac uklizeny a udrzovany, tenhle pocit rozhodne nevyvolava.
Zajimalo by me to. Az budu bydlet ve vlastnim, rozhodne chci takovyhle byt mit.