em tečka pé tečka

Hm, tak o čem bych asi tak chtěl psát?

O víkendu (minulém)? O tom, že se poslední dobou až podezřele často pohybuji ve společnosti folkařů. A vůbec mi to nevadí, spíš naopak. Víkend by si ovšem zasloužil ostrou kritiku. Koncerty byly pěkné, což o to, ale jednak jsem neviděl (což samozřejmě nebyla chyba organizátorů, ale je to rozhodně vada na kráse víkendu), jednak tedy playlist na pokoncertové jamování byl sestaven velmi špatně. Speciálně tak, že písničky, které jsem znal, byly zařazeny až na konec, kdy už jsem šel spát. A vůbec, kdyby tam nebyla laduše, tak bych se mezi těmi lidmi sám bál. Oni jsou totiž takoví ... takoví. Že se baví mezi sebou. O věcech, kterým nerozumím. O lidech, které neznám. O akcích, na kterých jsem nebyl. Jako jsou milí, to ano, a dobře se s nimi zpívá a je poslouchá a vůbec, někteří z nich jsou dokonce skvělí a milujeme je. Ale pořád jsou pro mě takoví cizí. A je jich moc. Nemám problém vmísit se do cizí skupinky pěti lidí, ale s dvaceti už je to obtížnější.

Dopadlo to tak, že jsem musel dělat šílené věci, abych se tam neunudil. A pak taky samozřejmě abych upoutal pozornost, co bych to byl za ... ee, jak se těmhle lidem nadává, co mají zapotřebí na sebe neustále strhávat pozornost. Tak ten.

Takže jsem, na rozdíl od slušných lidí, nelezl po lávce, ale po samotné rouře :e) A zabralo to, i když jsem některým málem přivodil infarkt.

...nebo o tom, že zjišťuji, že skvělé hudby je na světě dost a dost, a že se nejspíš nestane, že bych nemohl najít žádnou další. Což je skvělá zpráva. Teď třeba jsem fascinován (znovu) Nerezem, (stále) Plíhalem a Trchovou a (nově) Koopem (viz odkaz v perexu), plus mám slíbený nějaký výběr z Bítls a tak.

Či snad o spamu. Pan Maxim Černý, který se veřejně přiznal ke komentospamování a ještě měl dost drzosti na to tvrdit, že na tom vlastně není nic špatného – co jsem asi tak mohl čekat? Teď už nevím, jestli má ještě smysl do toho nějak rýpat. No asi nemá, ale stejně o tom napíšu. Aspoň zveřejnit ty obrázky by myslím nebylo od věci.

O jaderce? Už jsem si koupil troje skripta, ještě jsem se nezačal učit. Už jsem se smířil s fungováním školy, už to začínám (v mezích slušného chování, samozřejmě) flákat.

Dneska jsem taky objevil nějaký zásadní poznatek, jenže už zase nevím jaký. No, smůla.

O tom, že mám spoustu věcí k psaní, ale teď se mi všechny vykouřily z hlavy!

A ano, jistě, o mém úžasném profilu na libimseti! :e) A o experimentech se seznamkou. Které tedy ještě musím provést. Ale to bude stát za to, to mi věřte. Mimochodem, mám lepší hodnocení než 76% mužů!

(k tomu "líbku" : kdybyste náhodou někdo dostali chuť hodnotit, tak prosimvás ať je v tom nějakej řád. mně je jedno jestli mi dáte všichni jedničku nebo všichni desítku, ale hlavně všichni to samý. k čemu mi asi tak bude, když si tam každej klikne co chce? ještě bych si začal myslet, že to hodnotíte podle pravdy, a to by bylo zlé)

No. O tom, jak jsem si zašifroval notebook, asi psát nebudu, to by tu nikoho moc nezajímalo... ale zašifroval jsem si notebook. Už to téměř funguje k mé spokojenosti.

A taky bych měl napsat pohádku pro adi, s ilustracemi.

To ale teď v noci dělat opravdu nebudu. Pohádku sice napíšu, ale jenom takovou kratičkou.

Kdysi dávno za sedmero horami a osmero řekami (bylo to na střídačku: řeka-hora-řeka-hora-řeka) byla jedna malá díra v zemi a v té díře žila jedna malá myš. Každé ráno v sedm vylezla z díry, proběhla se okolo palouku, na kterém se ta díra nacházela, ohlodala kousek kořínku mladého smrčku (takový kousek, který vždycky stihl přes noc dorůst), pak se vyšplhala do větvoví a celý den se opalovala. Večer slezla ze stromu, zapadla do díry a koukala na televizi, dokud u toho neusnula.

Jednoho dne ráno ale myš vylezla z díry, a než se nadála, sežrala ji liška, která tudy zrovna běžela na své ranní obchůzce lesa. Myš si totiž zapomněla přeřídit budíka na letní čas.

A dobrou noc děti.