em tečka pé tečka

dneska to nebudou ani tak povídky, jako spíš takové skeče (scatche? z keče? co je keč, je to něco jako Peč? od obilí?)

skeč první, jezevčík místo táboráku

Vezměte jezevčíka stočeného do klubíčka, sedněte si na židličky okolo něj, hřejte si ruce a zpívejte táborákové písničky.

Nedoporučuje se opékání buřtů. Většina by jich asi ... ehm ... shořela. Protože z takového táboráku mohou plameny šlehat překvapivě vysoko.

(Vyzkoušeno, tedy bez buřtů. Moc to nehřeje. Ale zase není tolik kouře.)

skeč druhý, zkouška z analýzy

Tohle je tedy tak trochu povídka, křížená s úvahou.

Přišel jsem takhle na zkoušku z Matematické Analýzy Plus. Dostal jsem vynadáno, že nemám zápočet, a ať si ho koukám opatřit. Vydal jsem se opatřit zápočet – za špatnou osobou. No co, alespoň jsem se přihlásil na zkoušku z Lineární Algebry Plus. Vydal jsem se znovu opatřit zápočet, jen abych zjistil, že správná osoba je na dovolené. Vrátil jsem se na zkoušku a řekl, že osoba je na dovolené a že tedy přijdu jindy. Dostal jsem znovu vynadáno, tentokrát za to, že jsem se dosud nestaral o získání zápočtu. Vymluvil jsem se a byl jsem předběžně připuštěn ke zkoušce, že známku dostanu teprve až budu mít zápočet.

Dostal jsem za tři.

Z toho plyne několik poznatků:

Co mě asi tak má motivovat k tomu, abych se víc učil a dostal lepší známky? Když se sám od sebe učím málo a stejně tu trojku dostanu a mám od předmětu klid.

Mobilní telefon je skvělá věc na zapisování poznámek a aktuálních nápadů. Papírky jsou lepší, ale na rozdíl od štosu papírků tahám mobil všude s sebou.

V matematice je dobré vědět, co je k čemu dobré. Velmi to pomůže při vymýšlení "jak to sakra bylo". Typicky až na zkoušce zjistím, že jsem si myslel, že to umím, ale přitom tomu "jenom" rozumím.

Na každou větu si připravit příklad použití. Podle něj si pak můžu zkontrolovat, že mám větu správně.

Pokud je implikace jenom na jednu stranu, najít si protipříklad té druhé strany. Tak se snadno odhalí záludné případy, kdy autoři skript uvedou jenom jednu stranu a druhou nechají čtenáři jako cvičení.

Důsledkům a obecně hláškám bez důkazů se nesmí věřit. Zapamatoval jsem si dva důsledky jedné věty, a profesorka pravila: "To první je vidět hned, ale uměl byste dokázat to druhé?" Co myslíte? Neuměl.

Obecně všechno ve skriptech se musí brát trošku s rezervou.

A když už se někde poflakují věci, které se mi nelíbí (jednostranné limity?), tak je dobré důkladně je prozkoumat a zapamatovat si o nich nějaká ta pravidla. Když pak ty věci začnou dělat neplechu, a to jakože začnou, dají se těmi pravidly odkázat do patřičných mezí.

Tyto poznámky jsem si opsal z mobilu a slibuji, že s matematikou už končím.

skeč třetí, nákup kalhot

Potřebuji nové kalhoty.

Zhruba od začátku prosince.

Již třikrát jsem byl na nákupu! Vlastně dokonce čtyřikrát.

Poprvé jsem zpanikařil hned při příchodu do obchodu. Co si mám sakra koupit??

Raději jsem se vyptal kamarádek. Prý si rozhodně nemám kupovat kapsáče a naopak mám si koupit džíny.

Vyzbrojen touto znalostí, šel jsem do obchodu podruhé. Opět jsem zpanikařil. Výběr milionů džín v milionech velikostí, střihů, designů a vůbec, a ani nedokážu rozeznat, které jsou pánské a které dámské!

Potřetí jsem již byl psychicky připraven. S klidem v duši jsem prošel několik obchodů, než jsem narazil na jeden, kde se mi líbilo (bylo to C&A). 60% slevy, jednoznačně oddělená část s pánským zbožím, slušný výběr pěkně vypadajících džín, návod k použití velikostí, klid na vybírání...

Když jsem v obchodě byl již hodinu a půl a vyzkoušel dvanáctery různé džíny, z nichž ani jedny mi nevyhovovaly velikostně, pochopil jsem, že na návodu k použití velikostí je něco špatně. Konkrétně že je tento na starou bačkoru. Džíny, které mi měly být dlouhé a těsné, mi byly volné a krátké. A naopak. Prostě ta čísla na ně zřejmě nějaké čínské dítě přilepilo tak, jak mu přišla pod ruku.

Tou dobou jsem už byl propocený až na kost a navíc nestíhal nákup nějakých dárků nebo co, takže jsem toho nechal.

S tím, že si koupím džíny v tescu, kde budou mít právě jeden druh pro mě přijatelný, a tak prostě vyzkouším všechny kusy a vezmu ten padnoucí.

O několik týdnů později jsem se opravdu vydal do tesca. Ach jak jsem byl naivní! Pro mě přijatelný druh džín tam neměli žádný. Tedy ano, měli tam džíny modré obyč, ale ty se mi zase nelíbily.

A jaké jsou vaše zkušenosti s nákupem džín?

skeč čtvrtý, pochod osamocených

Nestane-li se něco hrozného, pak se jako již tradičně nebudu muset stresovat kvůli valentýnu. Protože mi ale tradiční stresování kvůli valentýnu hrozně chybí, napíšu si transparent s textem "protestní pochod osamocených" a půjdu ze sebe dělat šaška do ulic. Pokud tedy nebude pršet.

Další účastníci jsou vítáni.

Ačkoliv, jít na pochod osamocených sám, to má jistý půvab.

skeč pátý, sluníčko

Svítilo. (přes den)

Což je skvělé.

Už nesvítí (ani přes den. tedy svítí, ale skrz mraky a inverzi to skoro není vidět), což tak skvělé není.

Alespoň se zase po dlouhé době pořádně vyspím.

skeč šestý, Lucky

V metru jsem potkal dvě zhruba šestnáctileté slečny. Jedna z nich měla na sobě bundu s nápisem "Lucky".

To ve mně zanechalo spoustu pochybností. Jmenovala se ta slečna Lucka, nebo měla cizí bundu? Třeba byla Lucka její kamarádka. Nebo možná sestra.

Případně nějaké Lucce bundu sebrala a chudák Lucka teď klepe kosu.

Nebo se obě dvě jmenovaly Lucka, a aby to nemusely psát dvakrát, napsaly to jednou v množném čísle.

A mám si na bundu napsat "matějčíka" ?

Měl jsem se jich zeptat. Příště.

Tádyádydá, to je konec. Román jsem stále ještě nedokončil a fotku z první třídy z domova nevyzvedl.