em tečka pé tečka

Dnešní bajka na dobrou noc bude o chození spát.

Bylo jednou jedno koťátko, které mělo dokonale ulítlý spánkový cyklus. Jiná koťátka chodila spát a vstávala se slepicemi (jelikož když slepice vstávaly, stejně už se nedalo usnout). Tohle koťátko chodilo spát, když ostatní koťátka vstávala, a vstávalo po poledni. A to všechno proto, že bylo to koťátko líné!

Teď si jistě říkáte, co je to za nesmysl: když je líné, mělo by spát pořád, ne? Inu, naše koťátko bylo líné se odpoutat od koťátkovských her a jít spát. Navíc mělo pocit, že když jde spát, znamená to porážku: ta poslední myš zůstane nechycená, to poslední klubíčko zůstane nerozmotané, a kdo by mohl usnout s vědomím, že se neproplížil ještě pod támhletou zídkou!

A tak chodilo koťátko spát později a později, a jestli neusnulo, je tam vzhůru dodnes.

A dobrou noc děti.