em tečka pé tečka

O bytových patáliích se rozepíšu někde jinde, teď chci vyprávět jen jednu takovou příhodu. Ve stručnosti tedy sjeďme, že jak jsem kdysi psal, hledali jsme byt, až jsme ho našli. Pan majitel nám s velkou slávou předal klíče a nechal nás napospas vlastnímu osudu. Jsme tedy šťastní jako blechy.

Minimálně někteří z nás.

Včera jsme nakoupili zásoby, polovinu z nich snědli, pak jsem se s iškou vydal na pravidelné úterní zpívání. Iš odtamtud záhy utekla, já jsem ale zůstal až do konce.

To byla jedna chyba.

Druhá chyba byla v tom, že jsem nechtěl pít nic studeného, jako například pivo, protože mě pobolívalo v krku. Dával jsem si tedy mé oblíbené čaje s rumem. To by ničemu nevadilo ... kdyby po druhém čaji s rumem nedošel čaj. Takže jsem si pak už dával jenom rumy.

Když hospodu zavřeli, vydal jsem se se čtyřmi dalšími statečnými do jiné. Tam neměli teplého vůbec nic, takže jsem zůstal opět na rumu.

No, a pak se začalo panákovat. Zelená, malý rum (kterej nikdo nechtěl, takže těch pět jsme nakonec vypili dva), zelená, zelená. A ještě jeden rum na závěr.

Pak jsme se sebrali a šli na tramvaj. Na ÍPáku jsme si dali gyros (tedy pokud se nepletu. V téhle fázi jsou už moje vzpomínky trošku rozmazané) a rozjeli se každý po svém. Konkrétně já jsem se rozjel na Barrandov, do nového bytu, kam jsem dorazil zhruba o půl čtvrté.

Zdůrazňuji, že ač jsem měl už v alkoholu poměrně málo krve, nebylo mi špatně. Bez větších problémů jsem zalezl do spacáku a usnul.

Fáze mezi "zalezl do spacáku a usnul" a "měl mírně nablito pod hlavou" mi nějak unikla. Přijal jsem to však se stoickým klidem, mikinu (suplující polštář) jsem přemáchl, zalezl do spacáku a spal dál.

Fázi mezi "spal dál" a "měl poblitou postel" se mi ještě nepodařilo logicky objasnit, a trošku mě to znepokojuje. Tím spíš, že v průběhu celého extempore mi stále nebylo špatně.

Faktem ale je, že když jsem přišel k vědomí, byl okolo mé hlavy rovnoměrně rozložen natrávený gyros. Na jeho přenos tam, kam patří (do záchodové mísy) jsem spotřeboval většinu dostupného toaletního papíru. Pak jsem se pokusil něco udělat s potřísněným spacákem. Když se ale ukázalo, že na to dostupné prostředky nestačí, zabalil jsem zasaženou část do igelitky, vzal mokrou bundu do druhé igelitky a vyrazil směr Kladno.

Přestup z tramvaje na autobus jsem s mírnými potížemi zvládl (potíže tkvěly zejména v mé tendenci usínat za chůze), výstup z autobusu už se bez problému neobešel. Tedy ... vystoupil jsem v pořádku, ale na konečné. No co, zdravotní procházka přes půl města mě nerozhodí.

Doma jsem spacák a mikinu nacpal do pračky, důkladně jsem si umyl vlasy a na pár hodin zalomil. Teď střízlivou (aspoň částečně) myslí hodnotím, jak nejlépe vyčistit tu postel. Nějaké tipy?

Nu, s alkoholem je na nějakou dobu konec.