em tečka pé tečka

a tak bych své věrné čtenáře, kteří trpí nedostatkem mých zápisků jako hladem, chtěl ve zkratce zpravit o tom, co se mi všechno stalo a děje.
(zbytek)

...si musel myslet náš soused zhruba před půl hodinou.

Vzbudil (nebo vyrušil od sledování televize) ho štěkot jeho psa. Došel ke dveřím a vykoukl kukátkem.

Přede dveřmi jsem stál já a chystal se vytírat schody.

Soused zřejmě jen nechápavě zakroutil hlavou (domýšlím, to slyšet nebylo) a vrátil se do postele nebo k televizi.

Ale tak nakonec proč ne. Aspoň mi ty schody nikdo nepošlape.

kromě mě teda.

A co pak já s tím mám dělat?

fajn, viď. (seznamte se, moje dvě nová oblíbená slova)
(zbytek)

Už jsem o tom něco četl, to ano... ale že bych to sám viděl ... myslel jsem, že tohle se tady v Evropě vůbec nevyskytuje. Tak už to zjevně dorazilo i k nám.
(zbytek)

A teď je už určitě v Kodani!
(zbytek)

Již poněkolikáté zahajuji svou hvězdnou dráhu. Tentokráte jako flétnista. Až budu za pár let vystupovat ve vyprodané Carnegie Hall, vzpomeňte si na tento zápisek.
(zbytek)

doopravdy.

Jsem prve nějak opomněl kliknout "aktualizovat", takže tam to heslo zůstalo o čtrnáct a půl hodiny déle než mělo. Pokud jsem tím někomu způsobil újmu na zdraví, mám velikou radost a přijdu si zatančit na vašem hrobě.

Odpusť mi, Bože, neboť jsem zhřešil, tvé přikázání porušil a v neděli pracoval.

Tvrdě.

A stálo to za to.
(zbytek)

Vzpomínáte ještě? A už je to tu zase. Hrůza, co? Ale tak co si budem povídat, kde že loňské sněhy jsou. Heslování je out. A každej, kdo něco znamená, má aspoň tisíc blogů!

Asi ze mě na stará kolena bude tradicionalista. Heslo stejné jako loni, uvidíme se zítra. Nebo neuvidíme.